Dlouho jsem si myslela, že to ONI..Jiní než já, ti ostatní.., rodiče, učitelé, jiné autority mi vzali možnost volby, svobodnou vůli..
A pak jsem začala objevovat momenty “ zamrzlosti ”, kdy jsem pod obrovským a často těžko snesitelným tlakem očekávání, udělala co po mně chtějí. Plnila očekávání pro krátký slastný moment iluze – MAJÍ MĚ RÁDI. Abych získala, alespoň na nestydatě krátký moment sladkosti pozornost, pochvalu. Pozornost a pochvala přece znamená, že mě mají rádi!!!
A tohle nám opravdu stojí za to nechat se “Zlomit” !?!?
Ano!
Je to malé dítě, není schopno vědomím dosáhnout dále než do přítomnosti, potřebuje HNED uspokojit potřeby. Nemůže počkat, nezná čas!! A může i popřít sebe. Svůj cit, svou volbu. Začne být ochočitelné….
Jaké by to asi bylo, objevit v sobě odvahu tyto body volby proti sobě odhalit a prozkoumat. Několikrát tam a zpět v prožitku toho, jak jsme se v ten moment cítili, zvážit zpochybnění svého tehdejšího rozhodnutí )
V momentu, kdy rozhodnutí probíhalo, jsme byli většinou vystavení tak velkému strachu, nebo tlaku, že se situace přímo napojila na člověka, situaci, nebo je naše smysly spojili s tím, co jsme viděli, slyšeli, hmatali, chutnali, cítili, prostě vnímali.
Moment, kdy jsme se nechali “zlomit” a udělali rozhodnutí proti sobě, přehodit výhybku života na jiný směr, než je MŮJ ŽIVOT a navíc tolikrát, že jsme se mohli ztratit.
To co poté může nastat se snadno zamění za pocit bezpečí. Vypěstuje se iluze, že když budu dělat co se po mně chce, budu Hodné a poslušně dítě, nebudu trestáno.
Model Hodná holka / kluk, je na světě a může se stát určující pro většinu života. Objevíme v této “Hře” ještě odvahu odhalit tuto přesmyčku, cítit své prioritní body volby proti sobě a udělat nové VĚDOMÉ rozhodnutí?