SLYŠÍŠ CO ŘÍKÁŠ?

Pojďme prozkoumat možnost, že každé vyřčené a myšlené slovo má sílu programu. A nebo dokonce, že mozek realizuje přesně to, co vyřčený pojem pro něj znamená, ne co tím myslíme.
Dítě se učí mluvit. Nejdříve jen slyší zvuky, později může vnímat různé pojmy a reagovat a pak jednou pochopí. Řekne například máma a žena se otočí. A objeví komunikační kanál, ke kterému se pravděpodobně připoutá, protože jiné smysli a řeč těla obvykle dospělí nepoužívají.
A pak to co slyší, mozek ukládá. Tak jak je to vyřčeno včetně souvislostí. Intonace, hlasu, grimasy, atd.
Programují nás tedy vnější okolnosti a to různě. Později může být složité se s někým domluvit. Jiný člověk má pod stejným pojmem naprosto jiný program.
Významy slov v určitém věky vstřebáme jsem základním významem. Pak slyšíme například Děkuju..což znamená vděčnost.
Pak ale může někdo ironicky prohlásit. …” no tak to ti pěkně děkuju…
Dítě slyší děkuju, ale cítí strach a nechápe smysl. Většinou začne plakat.
Zlobíme se a řekneme “Štveš mě!”
Myslíme tím “zlobím se na tebe…” ovšem mozek realizuje..budu loven, štván. Já budu štván, loven. Znamená to ohrožení!! Tělo chystá energie k ustrnutí, obraně nebo útoku.
Co se asi s touto energií stane, když si neuvědomujeme pravý význam tohoto prohlášení….
Lezeš mi na nervy, mám tě plné zuby, všichni mi ubližují, nikdo mi nic nedá zadarmo, jsem na všechno sama…pokud si neuvědomujeme, že to říkáme a jak často potvrzujeme opakováním, je možné že se to stane přesvědčením, programem a později možná pro nás i realitou?
Slyšíš co říkáš? 

Děkuji

Komentáře

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře. Zásady zpracování osobních údajů.