Autor Ivana Jakovenko
Hra Život
Znáte ten stav uvnitř sebe, kdy se cítím jako „podebraná“, kdy mám pocit, že exploduji nevím čím. Kdy vnitřní vzdor a nespokojenost tvoří tak silnou vlnu proti všemu a všem, mysl promítá vše nepřijaté a tvoří pocit stavu naprosté neprůchodnosti, neřešitelnosti. Stav naprosté marnosti, bez možnosti jakéhokoli uznání. Není přítel na telefonu. Cítím naprostou samotu a izolovanost. Vede to hlouběji...
Bezpečí
Chrániče, alarm, silné zdi domu, bezpečnostní zámek, pojišťovny… tohle vše můžu mít, chránit se vším co je dostupné, ale jaký pocit mi to dává? Umožní tyto strategie cítit se bezpečně, nebo prohlubují propast strachu uvnitř jedince. Když jsme k sobě upřímní a nacítíme se na vnitřní dítě, můžeme zjistit, že tendence se ochránit, hledání rizik a jejich potřeba je...
Body vzdání se sebe…
Dlouho jsem si myslela, že to ONI..Jiní než já, ti ostatní.., rodiče, učitelé, jiné autority mi vzali možnost volby, svobodnou vůli.. A pak jsem začala objevovat momenty “ zamrzlosti ”, kdy jsem pod obrovským a často těžko snesitelným tlakem očekávání, udělala co po mně chtějí. Plnila očekávání pro krátký slastný moment iluze – MAJÍ MĚ RÁDI. Abych získala,...
Bezmocnost
Při zkoumání pocitů v situaci, kdy se nabízí životní změna, máme ochotu “vstoupit na neprobádanou půdu“, nebo ulpívat v tom, co už známe. Preferujeme “jistoty”, nebo pouštíme ochotně do svého bytí změny tak jak se nabízí… a život nabízí mnoho možností 🙂) Ve chvíli kdy volíme, jsme objektivní a přítomní, nebo vybíráme podle zvyků, naučených vzorců z rodiny a společnosti… Necítím se příjemně v partnerství,...
Odpojenost
Občas vnímám pocit naprosté odpojenosti. Naprosté nesouvislost se vším okolo. Cítím se jako cizinec, mimozemšťan, který pochází z “jiné hry” a nic z toho co se tu děje mi nedává smysl. V tomto životě jsem něco takového cítila v děloze když matka nevěděla, že je těhotná. Poté v momentu kdy to zjistila, ale naprosto odmítla. Další “level” tohoto stavu nastal při...
Můj život
Můj život..opakuji si ta slova. Zkoumám co to znamená pro mne, pro jiné.. Jak moc se vnímám jako jedinec, jako individualita. Jak moc vnímám a znám sebe sama….často se přistihnu, že se odečítám nejvíce podle toho, jak mě vnímají jiní. Dávám se do souvislosti s vnějšími okolnostmi a zahrnuji se do dějů v rodině, místě, práci, škole… Vnímáme se často konstantně...
Bo lest
Je možné, že se tím, co nazýváme bolest, připomíná “něco”, co bylo prožito tak dávno, že vědomá paměť tam nedosahuje?… Něco, co tak strašně nepříjemné, že už to za žádnou cenu nechceme znovu prožít… Dítě se rodí a potřeba spočinout v bezpečné náruči je vytěsněna rychlými, bez citu prováděnými doteky rukou bez osobní vazby a délka odpojení od matky,...
Peníze
Peníze, prachy, korunky, pojem působící často jako zaklínadlo. Mít či nemít… Kdo to vymyslel, jak se stalo, že člověk pracuje PRO PENÍZE 🙂. Ne ony pro člověka…jak se to stalo, že člověk dělá něco co nesnáší, kam nerad chodí, necítí v té aktivitě seberealizačni potenciál, ale jen práci pro peníze.. Jsem s tím a vybavuji si, že tak mi...